Ondratice - Kronika obce

KRONIKA OBCE ONDRATICE

Kronika obce Ondratice se začala psát dne l. října roku 1923 a jsou v ní zachyceny události od roku 1918, ale i údaje starší tak kolem roku 1870.
Tehdejší první kronikář pan Jakub Možný zapsal i historii naší obce a to od doby , kdy byla první písemná zmínka o vzniku Ondratic tj.od roku
1348. Tehdy koupil biskup Jan Volek dva dvory v Ondraticích a daroval je klášteru pustiměřskému. Tento zmíněný panský dvůr byl zrušen v 18. století. Tenkrát se obyvatelé zabývali drobným zemědělstvím a též výrobou kolomazi.

Ondratice jsou obec, která se rozkládá na úpatí posledních výběžků Drahanské vysočiny v údolí nevelkého potoka  zvaný Ondratický, který vyvěrá ze studánky u mohutného buku v  "Křenici" a vtéká do potoka  v Brodku zvaného "Broděnka". Ondratice patřily v dřívějších dobách k okresu Vyškov.
Části obce jsou: severně "Familie", jižně "Chaloupky", pak západní část k rybníku a východní část směrem k Brodku.

( dobový náčtrtek obce )

Dobový záznam uvádí:
Podle sčítání lidu z roku 1921 jest domovních čísel 149 a obyvatelů je 737. Převážná část obyvatel se živí krejčovstvím, šijí se převážně vesty pro konfekční továrny do Prostějova. Přitim se lid zabývá i zemědělstvím.

Větších rolníků není mnoho. Jsou to: Možný Jakub čp. 14, Kovařík František čp. 37, Frys Josef čp. 13, Kvapil Theodor čp. 40, Kovařík Alfons čp. 9, Pučan Jakub čp. 36, Kořínek Karel čp. 8 a Kovařík Josef čp. 33.
Živnosti: v obci jsou 2 řezníci a to:  Lakomý Jakub čp. 126 a Kovařík Alfons čp. 9, pekař 1 a to: Bednář Tomáš čp. 132, obchodníci se smíšeným zbožím 3: Janeček Jan čp. 105, Rudolf Ondřej čp. 140 a Kovařík František /zvaný " u Martinů"/ čp. 110, dále jsou 2 hostince a to na čp. 15 tj. obecní hostinec a pronajímá se na 4 roky, na čp. 21 jest soukromý hostinec a majitelem jest Metoděj Dostál. Dále jsou 2 kováří: Lužný Jan čp. 49 a Ječmínek Jan čp. 83, stolař 1: Frys František čp. 27, obuvník 1: Pučan Peregrin čp. 51. Dále je to obchod s výrobky tabákovými (trafika) a to v čp. 147, majitelkou je Marie Kovaříková vdova po padlém vojínu Aloisu Kovaříkovi. Trafika jí byla udělena roku 1922. Předtím byly v obci 2 trafiky, každá před jedním hostincem. Obchod s máslem, tvarohem, vejci, drůbeží atd. provozují: Černý Cyril čp. 145, Bečicová Božena čp. 69, Polách František čp. 24 a Kabilka František čp. 97.

Uprostřed návsi jest zvonička, která byla obnovena a věží opatřena v roce 1898. Téhož roku 3.listopadu přivezen byl do ní nový zvon o váze 46 kg a je na něm nápis " V kříži spása"
První škola jednotřídní byla zřízena roku 1870 později rozšířena na dvojtřídní školu. (Pozn. stará škola stála tam kde je nyní budova hasičské zbrojnice a k ní přilehlé domky). Nová budova školy byla postavena v letech 1909 až 1910. Prvním učitelem na staré škole byl František Rumpl, jeho nástupcem byl učitel Florian Koutný, po něm to byl řídící učitel Leopold Skála.
V roce 1908 byl založen Čtenářsko-pěvecký spolek "Sušil"
V roce 1919 byla založena Tělocvičná jednota "Sokol"
V roce 1922 byl založen spolek katolických jinochů a dívek "Omladina"
V roce 1920 byla zřízena "Obecní knihovna", která byla umístěna ve škole, obec ročně přispívala 370,- Kč, knihy zaůjčil pro začátek spolek "Sušil", knihovna má 265 svazků, půjčuje se každou neděli odpoledne, knihovníkem jest řídeící učitel Leopold Skála.
V roce 1911 byla založena "Raiffeisenka" záloženský a spořitelní spolek. Úřadovna byla v hostinci čp. 21 a úřadovalo se v neděli odpoledne.
V roce 1919 bylo fi. Křižík nainstalováno v obci elektrické zařízení.
V roce 1903 byla dostavěna silnice z Ondratic do Brodku, s okolními obcemi je obec spojena polními cestami.
V roce 1899 zřídila obec studny u obecního hostince /nyní budova OÚ/ a u zvoničky s prům.hloubkou 26 metrů. Obecní studny jsou již dříva na různých místech v obci.

Kamenné kříže:

na východní straně obce pod dědinou stojí kříž, který byl postaven v roce 1891,darovala jej panna Nepomucena Manková čp. 74
nad obcí na jižní straně byl postaven kříž v roce 1902 a nechal jej postavit Jan Pospíšil s manželkou z čp. 89
na "Skalkách"  na západní straně obce nechali postavit kříž Petr a Terezie Kvapilovi čp. 40 a to v roce 1907
nejstarším křížem je kříž na hranicích u obce Sněhotice, který nechal postavit v roce 1818 František Kovařík (pravděpodobně z čp. 120)
před zvoničkou stojí kříž postavený v roce
suchu P.Marie Lurdské nechal zhotovit a postavit v roce 1901 Jan Mucha, kolář z čp. 76

Buk v "Křenici" kde pramení ondratický potok je opatřen obrázkem sv. Veroniky. Neváže se k němu žádná zvláštní událost,ale v kronice je uvedeno, v roce 1864 a 1865 byl vykácen v těchto místech panský les a jistý sedlák z Hané, který onu část lesa  u studánky vlastnil nechal buk s obrázkem státi. Dříve byla Křenice osázena třešněmi.

V roce 1918 na počest vzniku republiky byla zasezena Lípa svobody /stojí u pomníku padlých/
V roce 1919 byl starostou obce zvolen Alfons Kovařík, řezník z čp. 9, jeho náměstkem byl zvolen Josef Frys, rolník z čp. 13
V roce 1920 panovala velká drahota a byl nedostatek potravin.
V roce 1921 se konalo sčítání lidu, v obci bylo napočítáno 737 obyvatel ( v roce 1910 to bylo 766 obyvatel.18. září projížděl Brodkem pan president T.G.Masaryk, který jel na Slovensko
V roce 1922 zemřel bývalý císař Rakousko-Uherské říše Karel a to 1.dubna na ostrově Madeira
V roce 1923 kronikářem se stává řídící učitel Leopold Skála
                      - veřejně se dražil obecní hostinec za roční nájem 6.900,- Kč a  nájemcem se stal Jan Hrabčík
                     - oheň v čp. 13 u Jakuba Možného vznikl při mlácení obilí, shořela mlátička, obilí  a některé nřadí. Škoda byla částečně uhrazena z pojištění u banky Slávia.
                         - byl postaven pomník padlým občanům v l svět. válce, pod pomníkem je v lahvi vložena listina "Na památku budoucím".

V této  hrůzné válce položili svoje životy tito občané z Ondratic:

• Adam Josef, krejčí, ženatý, padl v Rusku, 
• Gregor Vincenc, řezník, ženatý, padl v Srbsku,
• Frehar Ladislav, krejčí, ženatý, padl v Rumunsku
• Kovařík Alois, krejčí, ženatý, padl v Itálii                          
• Lakomý František, řezník, ženatý, padl /neví se kde/                 
• Loníček Bartoloměj, krejčí, svobodný, padl v Rumunsku
• Otevřel Jan, zedník, svobodný, padl v Rusku 
• Pazdera Bohumil, řezník, svobodný, padl v Rusku 
• Pospíšil František, krejčí, svobodný, padl v Rusku
• Raška Konrád, krejčí, ženatý, padl v Rusku 
• Pazdera Ferdinand, krejčí, ženatý, žemřel v blázinci 
• Šén Antoním, krejčí, svobodný, zemřel v Brně
• Steiner František, krejčí, svobodný, zemřel doma
• Rozmánek Robert, strojník, ženatý, padl v Rusku
• Šén Josef, krejčí, ženatý, padl v Rusku 
• Vozihnoj Vilém, nádeník, ženatý, padl v Rusku 
• Začal Cyril, rolník, ženatý, padl v Itálii
• Zedníček Alois, obuvník, svobodný, padl v Itálii 
• Veselý Antonín, krejčí, svobodný, padl v Itálii
• Veselý Stanislav, krejčí,svobodný, padl v Srbsku

ve škole bylo v tomto roce zapsáno 131žáků, řídící učitel byl Leopold Skála, zatimní učitel Vojtěch Navrátil a definitivní učitelka Anna  Školařová, náboženství vyučoval kooperátor z Brodku P.Karel Hnízdil.

konaly se volby do obecního zastupitelstva, starostou byl zvolen Theodor Hýbl, jeho náměstem byl Josef Frys

Rok 1924

V roce 1924   dne 20.ledna byla první valná hromada nově utvořeného sboru hasičského. Starostou sboru zvolen Alfons Kovařík, náčelníkem byl František Pazdera z čp. 81

26.ledna 1924 pronajat byl obecní hostinec veřejnou dražbou. Vynajal jej Alois Nepustil z Kostelce za 5 650,- Kč ročně

7. března 1924 zahájena z Ondratic autobusová doprava do Prostějova dvakrát denně. Majitel autodopravy Rudolf Klimeš z Brodku

v tomto roce objeveny vykopávky na polích zvaných "Za Čakovy" , nalezeny jsou různé kamenné nástroje z doby kamenné, hlavně paleolitů pazourkových i křemencových. Velké sbírky pazourků prodal do muzea zdejší rolník Jakub Možný, který se sbíráním zabýval.

Rok 1925     

dne 4.dubna 1925 vsobotu jel prvně do Vyškova z Ondratic autobus přes Želeč a Drysice a tak bude jezdi každou sobotu. Ale ještě v tomto roce 19. září byl spoj zrušen pro nezájem občanů.

dne 19. dubna 1925 byl založen "Včelařský spolek" v Brodku i pro okolní obce

v červenci 1925 bylo postavano hasičské skladiště z kůlny u obecního hostince

v tomto roce se v obci narodilo 18 dětí (ale 4 děti ještě téhož roku zemřely)

Rok 1926

dne 6. ledna se konala volba starosty obce. Zvolen byl František Kovařík, rolník z čp. 37, který hned 10. ledna 1926 na svoji funkci rezignoval, ale jeho rezignace nabyla zastupitelstvem přijata. Po domluvě a vyzvání okresní politickou stranou ujal se nový starosta úřadování.

dne 22. března 1926 stala se v Brodku vražda. Zastřelena byla majitelka obchodu Svozilová. Téhož dne byl vrah, jistý Dostál z Kobeřic zatčen.

byla zadána přestavba obecního hostince staviteli Funtíčkovi z Ivanovic na Hané, dne 4. listopadu byla přestavba dokončena

Rok 1927

rozpočet obce na rok 1927, potřeba byla 35 617,- Kč, výdaje byly 30 107,- Kč, schodek 5 510,- bude uhrazen přirážkou ke všem daním

tak jako každý rok i v tomto roce se prodávala obecní tráva na všech mezích a pastvinách a to veřejnou dražbou /výtěžek 3 800,- Kč

29.června  1927 bylo zatmění slunce pěkně viditelné

dne 30. října 1927 konala se volba starosty obce , starostou byl zvolen František Frys, náměstkem Raimund Matoušek. Dosavadní obecní tajemník řídící učitel Leopold Skála byl některým členům strany lidové nepohodlným a proto se své funkce vzdal. Místa něho  je tajemníkem Medoděj Dostál, hostinský.

Rok 1928

dne 13. ledna zemřel kněz P.Josef Orálek z čp. 7. Byl posledně kaplanem v Čebíně, diecéze brněnská

dne 13.července 1928 uděřil blesk do stavení Cyrila Černého čp. 144 a zapálil střechu. Obytné stavení vyhořelo, jakož i stodola souseda Peregrína Pučána čp. 51. Místní hasiči za podpory občanů oheň uhasili.

pronajímal se obecní hostinec veřejnou dražbou, pronajimatel Václav Kysela, slévač z Řečkovic u Brna

dne 16. června 1928 podepsal se do nejstarší kroniky obce pan president Masaryk, který projížděl obcí Brodek

Rok 1929

dne 12.ledna se opět veřejnou dražbou pronajímá obecní hostinec, vydražil jej František Hejbal, svobodný mladík z Nezamyslic za 12000,- Kč ročně.

silné mrazy v únoru až minus 36° C, napadlo hodně sněhu, velmi tuhá zima v tomto roce, ve škole se nevyučovala, nebylo čím topit

v obecním hostinci se dne 24. března začalo točit nové pivo z prostějovského pivovaru (předtím se točilo pivo litovelské)

dne 19. května 1929 se opět veřejnou dražbou draží obecní hostinec, vydražil jej Bohumil Možný, syn Jakuba Možného čp. 14

v obci se objevilo několik případů nemoci "týfus" , hodně bylo i úmrtí na následky této nemoci

Rok 1930

dne 5. ledna se konal první maškarní ples a pořádal jej Sokol, návštěva velmi slabá

dne 17. ledna 1930 byla Marii Kreplové z čp. 46 ukradena koza, v noci z l. na 2. února ukradli z chléva Josefa Muchy, koláře z čp. 75 a 11 kusů slepic.

dne 12. března 1930 zemřel slavný spisovatel Alois Jirásek, zemřel v Praze a byl pochován ve svém rodišti Hronově.

dne 16. listopadu se zase pronajímá obecní hostinec, pronajal jej Pospíšil z Pustiměře

dne 2. prosince 1930 bylo sčítání lidu. Napočteno bylo 155 obytných domů, počet obyvatel byl 691 osob.  

Počátek třicátých let byl ve znamení velké nezaměstnanosti, což se nevyhlo ani naší obci. přesto  občané žili svůj skromný život dál.
Několikrát se konaly obecní volby, několikrát se pronajímal obecní hostinec atd...

Z těch nejzajímavějších událostí bylo např.: 12. června roku 1932 tragicky zahynul Tomáš Baťa, továrník s obuví ve Zlíně. Dne 15. srpna 1932 odchází na důchodový odpočinek zdejší řídící učitel pan Leopol Skála, který na zdejší škole působil skoro 25 let. Práci kronikáře přebírá od řídícího učitele pan Jakub Možný který pokračuje v zapisování různých událostí v obci, tak jak to dělal pan řídící učitel.

V roce 1933 řádí všude chřipková epidemie, ktzerá se nevyhla ani naší obci, umírá hodné dětí i dospělých. V roce 1933 spáchali sebevraždu dva milenci v otaslavickém lese a to 15ti letá Anna Reichová z Prostějova a 18ti letý řeznický učeň M.Dolák z Horních Otaslavic. Šlo o nešťastnou lásku milenců v níž jim rodiče bránili. Týž rok ukončili své životy další snoubenci a to Josef Šenkyřík z Brodku a Amálie Hubálková z Otinovsi. Stalo u "Studýnek" v bývalém panském hájku.

V ondratickém rybníku /nyní je tam koupaliště/ se topil v létě roku 1934 syn Františka Beneše Stanislav, kterého zachránil jeho strýc, který ho z vody vytáhl.
V červnu 1934 se konalo kněžské primici v Brodku v kostele . Primici měl Josef Bombík, novokněz. Tentýž rok obec přivítala nového řídícího učitele pana Blahuška.

V roce 1934 došlo ke změně obecního listonoše. Novým listonošem se stal Čeněk Látal /dřívější listonoš Josef Adam zemřel/. Také tento rok se stal zvoníkem v obci pan Eduard Kovařík.
V té době se hodně hrávalo divadlo, např. hráli divadlo hasiči, členové Sokola a Orla atd.

V roce 1935 přivítali farníci nového faráře do brodecké farnosti P.Tesárka.
V noci z 22. na 23. února se vloupali do čp. 14 k J.Možnému zloději a ukradli peřiny, šatstvo a dva polty slaniny. Vše v úhrnné ceně 2.000,- Kč.
Krádež provedl čeledín se společníky.Stávaly se v obci i takové události jako např. se přihodilo panu Karlu Frysovi, že si uřezal prst na cirkulárce při řezání dřeva u Josefa Kovaříka na čp. 37.Nakonec mu musela býti amputována celá ruka.  Koncem třicátých let byla i příprava obyvatel  na případné nebezpečí války, konaly se různé námětové přednášky, probíhala registrace koní pro potřeby vojska atd.  Zvláštním úkazem a pohromou v této době byl i velký výskyt hrabošů a myší na polích a proto se nevysely  ozimy a hrozilo zničení úrody.

V roce 1937 do obce přijala kočující společnost světových umělců -hypnotizérů. Jejich představení byla hojně navštívena a umělci se zdrželi celé tři dny.
Dne 14.9.1937 zemřel president T.G.Masaryk.

V roce 1938 bylo možno i v naší obci vidět polární zář. V témže roce byl proveden cvičný nálet letadel na obec  a občané nacvičovali zatemnění
domů. Také se vyskytla po dlouhé době v obci slintavka a kulhavka u dobytka.

Dne 23.9.1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace branných sil, která byla odpovědí na provokace Henleinovců.
Dne 17.12.1938 byl zabit autem pan František Možný, syn Jakuba a Františky Možné z čp. 14.

Dne 15.3.1939 obsadila německá vojska naší republiku. Současně s obsazením republiky byla vyhlášena samostatná Slovenská republika pod ochranou německé říše.
V dubnu 1939 propukl  oheň u pana Raimunda Matouška v čp. 12.  Dne 13.5.1939 zemřel  poblíž naší obce žebrák Jan Opálka z Dobrochova a byl dopraven do Ondratic, odkud ho pak starosta nechal dopravit do Dobrochova, odtud byl převezen do márnice v Brodku, kde byl pohřben.
Koncem roku 1939 byl zrušen volný prodej tuku,potravin,mýdla a jiných a byly zavedeny lístky na potraviny.

V roce 1940 přistálo v obci nouzově německé letadlo.  Kronikářem po Jabubu Možném se stává v roce 1946 učitel a správce školy pan Emanuel Šenkyřík. Tento kronikář podrobně popisuje život v obci v době válečných let - léta 1938 až 1945. V době války němečtí okupanti odstraňovali i pomníky význačných českých lidí. Ve Vyškově byl např. vandalsky zničen pomník presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka. I v naší obci byl snad přílišnou horlivostí či strachem  některých místních občanů odstraněn i český nápis na školní budově "Národní škola". V listopadu 1939 byly uzavřeny všechny české vysoké školy. Dne 1.září 1939 napadl Hitler Polsko. Francie a Anglie vyhlásily Německu válku.  22. června 1941 napadl Hitler Sovětský svaz vpádem na Ukrajinu. V roce 1942 byly za odplatu smrti  Heydricha /byl na něj spáchán atentát/ vypáleny obce Lidice a Ležáky.
Blížil se rok 1945, rok osvobození naší vlasti Rudou armádou. Po dlouhých a krutých bojích v květnu 1945 kapitulovalo Německo.

Poměry v obci za okupace

Léta 1946 - 1957

Pokračování kroniky bude průběžně doplňováno.

Helena Kvapilová
kronikářka obce