Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Léta 1946 - 1957

 

Rok 1946

Nastaly velké hospodářské a sociální změny. Podniky jež měly více jak 300 zaměstnanců byly znárodněny. Majetek Němců a kolaborantů byl zkonfiskován, velkostatky byly rozparcelované.. Řízené hospodářství z doby války však zůstalo. Stálo bylo vše na "lístky". Šmelinaření a černý obchod vzkvétal dále. Práce fyzické je ale dosti. V obci domácí krejčí šijí převážně kalhoty. V tomto roce se uskutečnily v obci tři plesy a ostatky.
3. února 1946 je zvolen kronikářem obce učitel Čeněk Blahušek, který je současně i knihovníkem. Kronika je však prázdná. Po válce v roce 1946 poprve dostali právo volit už občané od 18ti let. Dne 26. května 1946 se konaly volby do národního shromáždění. Volili se kandidáti čtyř politických stran. Dle výsledků těchto voleb byla provedena 26. června 1946 rekonstrukce MNV: Čs.strana lidová 7 mandátů, Strana soc. demokratická 4 mandáty, Strana komunistická 2 mandáty a Strana národně socialistická 2 mandáty. Dne 13.7.1946 byla volba předsedy MNV a to tajně. Předsedou byl zvolen 13ti hlasy František Loníček, náměstkem byl zvolen 11ti hlasy Alois Frehar a tři členové rady Alois Bednář, Eduard Kovařík a Alois Hruda.
Pokladníkem zůstal Antonín Dostál, dom.krejčí z čp. 82, který převzal pokladnu od učitele Blahuška hned 31.3.1946. Zásobovací agendu vedl
Rudolf Frys, hostinský, jemuž 14.7.1946 byl pronajat obecní hostinec na dobu 4 roků za roční nájemné 7000,- Kč.

15 června 1946 byli odvezeni poslední chudí, obyvatelé obecního chudobince a to:
Čeněk Vašák a Klement Nikodým do ústavu do Viceměřic
František Pazdera umrzl 22.12.1944 u Otaslavi
Manželé Nikodýmovi a manželé Rosákovi zemřeli také již dříve
Po dlouhé době jest obecní chudobinec prázdný.

14.července 1946 projížděl obcí Brodek president E.Beneš s manželkou na cestě Moravou. Jeho zastavení v Brodku nebylo plánované,přesto kolona aut na chvíli zastavila, ale hned po uvolnění cesty od jásajících obyvatel president pokračoval dál.
V září 1946 byl zvolen kronikářem obce učitel E. Šenkyřík. Po 12ti letém působení na zdejší škole na vlastní žádost končí učitelskou práci pan učitel Blahušek.
27. října 1946 v 8 hodin večer byla místní jednotou Sokol zapálena "předsletová hranice" do které vhodil nějaký zlomyslník nějakou střelu a výbuchem střepinou byl zraněn Antonín Kořínek, rolník z čp. 8. Operován byl v okresní nemocnici. 28. října 1946 se slavil svátek vzniku republiky.Byl slavnostní průvod obcí, který byl ukončen v obecním hostinci.
Začátkem listopadu 1946 podávali občané přiznání " k dávce z přírůstku a k dávce z majetku". 8. prosince 1946 sehrál spolek SČM divadlo s názvem "Myslivecká latina".
Dne 11. prosince 1946 se konalo "komisionelní" jednání o stavbě silnice Ondratice - Drysice za účasti místního národního výboru a zástupců zemského národního výboru. Na veřejném usnesení pak usneseno bylo, aby silnice vyústila do obce u škole. Ovšem místní rolnická komise ve složení: přeseda Josef Hýbl čp. 89, členové František Matoušek, František Baslík, Eduard Kovařík, Jan Smékal, František Košťálek, Josef Kořínek, František Steiner a za obec František Loníček a Arnošt Mucha odmítla poskytnouti potřebné náhradní pozemky ve výměře 2 ha ze Siček.
Dne 2. 12. 1946 se stal těžký úraz rolníku Stanislavu Frysovi, když jel s koňmi. Koně se splašili, nemohli se ovládnout a před domem čp. 9 vrazili do hrušky. Nárazem vozu do hrušky byla panu Frysovi poraněna noha natolik, že mu musela býti 2. ledna 1947 v nemocnici v Prostějově amputována.
Na silvestra roku 1946 sehrála Lidová jednota v hostinci u Dostálů divadelní veselohru "Michal a Matěj".
Počasí a úroda v roce 1946: Jaro bylo velmi příznivé. Úroda se jevila velmi dobrá. Bylo hodně ovoce,majitelé zahrad měli bohatou úrodu švestek, mnozí vařili dva až tři kotle povidel. V půdách dobrých (Díly,Hladišovský a Panské) byla také úroda dobrá, ale v polohách vyšších někde skoro žádná. Úroda brambor a řepy byla dobrá. Někomu se brambory nevešly ani do klepa. Za 1 q cukrovky se platilo 60,- Kč (pozn. v tehdejší měně).

    1943 1944 1945 1946
hovězí mladý a jalovice

115

151 131 116
hovězí dojnice 106 99 100 106
selata   23 24 19 27
vepři mladá 190 178 153 177
vepři  prasnice 21 21 15 25
 vepři krmná 99 121 50 93
ovce   2      
kozy   241 248 282 215
koně   39 38 41 39
včelstva   82 96 107 78

 

ostatní jako drůbež,králíci apod. tento počet se v uvedených lech pohyboval v průměru kolem 550 až 600 kusů.

Odměny funkcionářů obce:

v letech 1939 1941 1946
starosta ( měs.) 500,- Kč měs. 800,- Kč měs. 1500,- Kč měs.
tajemník (dříve náměst.) 1500,- Kč měs. 2500,- Kč měs. 6000,- Kč měs.
zásobovací tajemník -. 2500,- Kč měs. 5400,- Kč měs.
pokladník 1000,- Kč měs. 1000,- Kč měs. 1000,- Kč měs.

 


Úřední ceny v roce 1946:

pozn. kronikářky: uvedu jen některé tehdejší ceny

máslo 1 kg .................96,- Kčs
mléko 1 litr ................. 5,50 Kčs
vejce 1 kus ...................3,60 Kčs
mouka 1 kg .............. 5.80 Kčs
cigareta ......................1,- Kčs
pivo 1 litr ..................... 8,- Kčs
slivovice 1 litr .............220,- Kčs
víno 1 litr ................... 60,- Kčs
hovězí maso 1 kg .... .. 52,- Kč
vepřové maso 1 kg .......64,- Kčs
cukr 1 kg .................. 15,20 Kčs
čokoláda 1 kg ............. 85,- Kčs
obilí v prům. za 1q .. 350,- Kč
uhlí 1q ....................70,- až 90,- Kčs


V roce 1946 se narodilo 8 dětí, zemřelo 9 lidí. Průměrný věk zemřelých je 73 roků. V tomto roce uzavřelo sňatek 10 občanů.


rok 1947

V tomto roce je zahájena "dvouletka" a účelem vlády je ve dvouletém období odstranit všechny následky války. Počasí je velmi zima, teplota v lednu se pohybuje kolem - 22 st.C. V lednu se koná ples všech stran v obci, účast je velmi slabá. 8. února se koná svatba velmi mladého páru 20 let František Langr z čp. 133 a Ludmila Vystavělová z čp.124, které je pouze 16 roků a 2 měsíce

Silnice :
13. února 1947 konána komise zem. plánovacího úřadu, zástupců okresu a zástupců obce o projektu silnice Ondratice - Drysice, jejíž stavba jest zařazena do dvouletého plánu. Vyústění do obce určeno zahradou Bednářovou (nyní Spisarovou), školním cvičištěm do 7.5 metru širokého prostoru mezi školou a hostincem u Dostálů. Domek Řehánků a Freharů musely by býti zbourány.
Dne 3. května 1947 konala se nová komise na silnici. Na žádost MNV projekt změřen tak, že silnice vyústí do vesnice dole u domu Stanislava Beneše. Tam byla také později vyměřena zahradou Theodora Kvapila. Dne 14. až 16. května 1947 vyměřována silnice přímo od domu čp.156 zahradou Theodora Kvapila (nyní zahrada Petra Kvapila) směrem k jihu poděl dolního úvozu. Rozhodnutí toto nevyšlo obci v ničem vstříc. Ústupek plánovacího úřadu v Brně učiněný obci tím, že silnice půjde obloukem kolem domu Františka Baslíka přes zmolu a po pravém jejím břehu ke "Kříži" za humna padl. (pozn. tehdejší kronikář si kladl otázku "Čí vinou?") Dne 23. června 1947 se konala nová komise o stavbě silnice. Stavba silnice spodem byla by prý pro velký náklad pro stát neunosná a proto má býti vedena kolem školy, školní tělocvičnou a zahradou Aloise Bednáře.
Obec asi náklad na výkup domů, pozemků a 8 metrů vysokého mostu asi dříve unese. K vyměření silnice došlo začátkem července roku 1947.
Jelikož náklad na projektovanou silnici ve výši 10 milionů Kčs byl pro okres a stát neúnosný, žádal okress projektanta, aby náklad byl snížen na 5 mil.Kčs Za tím účelem přijela koncem září nová komise a zjišťovala novou trasu silnice. (pozn. nyní budu pokračovat v osudu této stavby dál i v roce 1948 a dalších letech). Dne 14. ledna 1948 konalo se nové jednání komisionelní komise o výstavbě silnice Ondratice -Drysice. Stanovená nová trasa, dle níž má býti zbourán dům Řehánků a Freharů, částečně i Poláchů. Silnice by byla vedena obloukem stodolou (tehdy) Bednářovou a velkou serpentínou směrem ke "Kříži". Dne 28. června 1948 započato bylo se stavbou silnice Ondratice - Drysice. Vyústění do obce není dosud známo. Na výstavbě silnice se ale pokračuje. Stavbu převzal již nový okres Prostějov ( pozn. od roku 1949 patřila naše obec pod Prostějov). O vyústění silnice do obce není dosud rozhodnuto. Na stavbě silnice se pracuje až do vánoc, neboť většinou jest bez mrazů. Provádí se výkop na zadních "Honech" a zaváží se zmola u "obrázku". Dne 23. února 1950 na schůzi MNV bylo usneseno všemi hlasy, aby novostavba silnice Ondratice - Drysice vyústila do obce přes "Chaloupky". Jelikož žádost podaná ONV v Prostějově zůstávala nevyřízena usneseno bylo vyslati deputaci ku KNV v Olomouci za účelem objasnění a uspíšení kladného vyřízení žádosti. Obec zastupovali: předseda MNV Eduard Kovařík, Josef Pospíšil a Emanuel Šenkyřík. Po tomto zákroku došlo k jednání dne 10. března 1950 na místě samém za účasti zástupce KNV v Olomouci, ONV v Prostějově a rady MNV v Ondraticích v tomto složení: předseda MNV Eduard Kovařík, dom. krejčí z čp. 96, náměstek předsedy Antonín Otevřel, zedník z čp. 47, člen rady František Hýbl, dom. krejčí z čp. 53, František Frys, stolář z čp. 27, Jan Bartošek, rolník z čp. 3
Bylo rozhodnuto, že část silnice z polí za "Humny" do obce nebude okresem prováděna. Obec však upraví vyústění do obce "Chaloupkami" ve vlastní režii. (pozn. kronikářky: v této době vlastně už o stavbě této silnice se mnoho v kronice nepíše, neboť práce byly zastaveny hlavně v katastru obce Drysice).

Dne l. května 1947 je v obci zřízena Mateřská škola zásluhou řídícího učitele Šenkyříka.
Po velkém suchu přicházejí i velká vedra. V květnu a v červnu 1947 jsou teploty až + 33 st. C. Vůbec neprší. Žně začaly 8. července, úroda je ovšem dobrá. Po žních opět velká vedra a sucho, ani do koupaliště nepřitéká voda. Dne 28. července 1949 je otevřena " prázdninová mateřská škola" s celodenním stravováním dětí za podpory ministerstva školství ve výši finanční částky 7300,- Kčs. V listopadu 1947 byl v obci zřízen telefon a byl umístěn v předsíňce na obecním hostinci. Na Silvestra roku 1947 sehrála tělocvičná jednota Sokol v Ondraticích veselohru "Zlatý liják". Účast byla četná. Po divadle veselé výstupy a zábava. Opilých však nebylo.
V roce 1947 se narodilo 9 dětí, zemřelo 6 občanů, svateb bylo 8.

rok 1948

V tomto roce jsou potraviny stále ještě na "lístky". Dne 10. ledna 1948 se konal ples hasičů, účast byla velmi malá. Ostatky se slavily tři dny a byly dost dobře navštíveny. Snad pozoruhodné bylo to, že zdejší rodák Petrásek z Prostějova utratil v době ostatků na tehdejší dobu značnou sumu peněz cca 30 000,- Kčs.

Únorové události:

20.ledna 1948 je vládní krize. Po 25. únoru 1948 je v čele nové vlády Klement Gottwald, rodák z Dědic u Vyškova. Je zavedena lidová demokracie. Vedoucí strana KSČ převzala veškerou zodpovědnost za chod státu.

V obci je ustanoven "akční výbor" v tomto složení:
předseda Jan Zemena, krejčí z čp. 64
jednatel Josef Pospíšil, rolník z čp. 35
členové Antonín Otevřel, zedník z čp. 47, Jan Pazdera, dom.krejčí z čp. 117, František Baslík, dom. krejčí z čp. 150, Jaroslav Jakeš, dom. krejčí z čp. 88, Josef Hýbl, domkář z čp. 89, Jan Ječmínek, kovář z čp. 83, Josef Rumpela, tesař z čp. 92, Josef Kovářík, dom. krejčí z čp. 84, Antonín Langr, domkář a dom. krejčí z čp. 133. 
Vzhledem k novým státoprávním poměrům, ustaven byl i nový národní výbor v obci, neboť dosavadní členové strany lidové a národně soc. byli výnosem ministerstva vnitra zbaveni funkcí.
Dne 15. března 1948 se konala ustavující schůze a vzešlo nové složení místního národního výboru v tomto složení:
předseda Eduard Kovařík z čp. 96
náměstek předsedy Antonín Otevřel z čp. 47
členové rady František Hýbl z čp. 53
František Frys z čp. 27
Jan Bartošek z čp. 3
členové : Jan Zemena z čp. 64, František Beneš z čp. 150, Josef Krejčí z čp. 77, Jakub Lakomý z čp. 126, Jan Pazdera z čp. 117, Jaroslav Jakeš z čp. 88, Antonín Dostál z čp. 82 (je i pokladníkem), Jan Kovařík z čp. 157, Josef Lužný z čp. 63, Josef Pospíšil z čp. 35

Dne 10. března 1948 trag. zemřel ministr zahraničí Dr. Jan Masaryk. Dne 7. června 1948 vzdal se presidentské funkce Dr. Edvard Beneš.
Dne 14. června 1948 zvolen presidentem republiky předseda KSČ Klement Gottwald.
V květnu 1948 panovalo suché počasí, vůbec nepršelo, teploty až + 27 stup. C. Dne 19. června 1948 bylo velké krupobití. Vyprahlá zem nestačila vsakovat velké množství vody, bylo splaveno hodně orné půdy. V době žní byl v obci zřízen "zemědělský útulek" pro děti do 6ti let. Byl rodiči dětí značně využíván.
Dne 3. září 1948 zemřel v Sezimově Ústí druhý president republiky Dr.Edvard Beneš. V obci vyzváněl zvon. V den pohřbu pana presidenta uskutečnil se smuteční průvod obcí.
V neděli 28. října 1948 oslaveno 30. výročí vzniku republiky. Na tuto počest škola vysázela 13 ovocných stromků na obecním pozemku "Hřbitůvku" pod dědinou. Místní včelaři zasadili podél silnice ke "Kříži" a na "Příhoně" 36 lip.
Dne 1.12.1948 bylo občany schváleno přičlenění naší obce k Prostějovu.
V roce 1948 se narodilo 6 dětí, zemřelo 5 občanů a mezi zemřelými byl i Jakub Možný, rolník z čp. 14, který byl starostou obce, kronikářem a dobrovolným archeologem. Zemřel v ústavě v Nezamyslicích.

rok 1949

Tento rok byl prvním rokem zahájení "pětiletky". Byly vydávány tzv. "šatenky",na které měli nárok nejdříve ti co byli nemocensky pojištěni. Rolníci, drobní živnostníci, řemeslníci a obchodníci dostali "šatenky" až po zjištění splnění předepsaných dodávek.
Od l. února 1949 zavedeno nové krajské zřízení. Nastaly různé změny v hranicích okresu a kraje. Obec byla přeřazena k okresu Prostějov a tím ke kraji olomouckému. Slavnostní předání se konalo dne 20. února 1949. 
Bývalý obecní chudobinec byl v roce 1949 upraven na hasičské skladiště. Po dovozu obilí a po dobré úrodě obilovin umožněno bylo, že už nebyly tzv. chlebové lístky a lístky na potraviny. Volný trh byl zaveden.
V roce 1949 se narodilo 11 dětí, zemřelo 10 občanů. Konalo se 6 svateb.

rok 1950

V lednu 1950 se v obci konaly 3 plesy s ne moc velkou účastí. Ostatky pořádala místní chasa. Sčítání lidu bylo prováděno v době od l. března do 9. března 1950. V obci bylo 162 domů, počet obyvatel byl 616 osob.

Dne 24. března 1950 byli u odvodu branci, z počtu 11ti branců bylo odvedeno 9.
Jarní počasí bylo přiměřené k jarním pracem. Náhrady a odměny funkcionářů MNV v roce 1950:
předseda ........................ 9000,- Kč roční odm.
vyživovací referent .....................1800,- Kč roční odm.
místopředseda ............. 1000,- Kč roční odm.
finanční referent .......................... 2000,- Kč roční odm.
člen rady MNV /v počtu 3/ 2200,- Kč roční odm.
zemědělský referent .................. 2000,- Kč

Dne 28. června 1950 došlo k reorganizaci MNV.
Předsedou byl zvolen ........... Eduard Kovařík čp. 96
náměstek předsedy ............... Josef Kořínek čp. 153
finanční referent ..................... Jan Pazdera čp. 117
další referenti: školský a osvětový Emanuel Šenkyřík čp.115, sociální a zdrav. Alois Hruda čp. 66, technicko hospodář. Antonín Otevřel čp. 47, vyřivovací ref. František Vavrčík čp. 73. Další členové MNV: František Hýbl čp. 53, Jan Zemena čp. 64, Antonín Hruda (kameník) čp. 48, Josef Lužný čp. 63, Jakub Lakomý čp. 126, František Frys čp. 27, Jan Kovařík čp. 158, Josef Rumpela čp. 92, Jaroslav Dragon čp. 94, Josef Pospíšil čp. 35, Jaroslav Zapletal čp. 119, František Beneš čp. (není uvedeno), Jaroslav Jakeš čp. 88, Arnošt Mucha čp. 76, Josef Krejčí čp. 77, Ferdinand Gamberský čp. 1, Jan Pazdera čp. 117

V plánu MNV bylo v tomto roce pořídit místní rozhlas. Toto se podařilo a dne 15.7.1950 se poprve začal rozhlas používat. Náklad na pořízení činil 180 000,- Kč.

Socializace:

veškeré soukromé podnikání se postupně omezovalo. Od 1. ledna 1950 převzalo družstvo "Budoucnost" z Prostějova obchod smíšeného zboží dosavadní majitelky Anny Kaplánkové. Soukromé prodejny Františka Čermáka čp. 140 a Jana Kovaříka čp. 147 upadaly neboť neměly dostatek volného zboží. Koncem prosince 1950 oba majitelé obchody uzavřeli.
Dne 15. srpna 1950 vzdává se nájmu na obecním hostinci nájemce Rudolf Frys. Sál byl vymalován a slouží všem spolkům ke schůzové a zábavní činnosti. Dne 15. prosince 1950 je zrušeno pekařství u Bednářů. Souhlas se zřízením místního Jednotného zemědělského družstva vyslovilo 22 občanů.

V roce 1950 byl zřízen družstevní vodovod ze studny u zvoničky pro domy čp. 140, 34, 110, 35 a 10. Počasí v létě je pěkné a teplé. V roce 1950 nastalo hodně změn v obci. Dosavadní "strážník" Čeněk Vozihnoj ml. dal k 1. září výpověď. Jako důvod uvedl, že mu nebylo dovoleno býti hlasatelem místního rozhlasu. Od té doby obec "strážníka" nemá, neboť se nikdo nepřihlásil.
Tajemník obce Josef Pospíšil zbaven byl funkce na návrh výboru KSČ jako nespolehlivý. Po odchodu stařenky Orálkové koncem roku 1949 do Kobeřic neměla obec zvoníka. Po celý rok 1950 zvonili dobrovolně bratři Raimund a Jaromír Matouškovi. Obec se rozhodla vyplatit jim odměnu ve výši 15,- Kč z jednoho domu. Dne 8. října 1950 převzali nad obcí patronát pracovníci Starorežné z Prostějova.
V roce 1950 se narodily 4 děti, zemřelo 7 občanů a bylo 8 svateb.

rok 1951

Je zahájen třetí rok pětiletky. Dne 18. ledna 1951 jmenoval MNV v obci všechny členy dosavadního dobrovolného hasičského sboru členy nového požárního sboru v počtu 29 osob.
ONV přidělil MNV do obce 60 000,- Kč na opravy cest. Potřebný štěrk na opravu silnic nebylo možno zaopatřiti, proto zůstal tento úvěr nevyčerpán a propadl. Od 1. ledna 1952 je zvolena trestní komise v tomto složení:

Eduard Kovařík předseda, Alois Hruda, Jan Zemena. Náhradníky jsou: Frys František ml., Josef Pazdera za ČMS a Ferdinand Gamberský. Měnil se i vzhled obce, upravovala se vozovka na horním konci obce. Práce prováděna brigádně. Při rozvozu štěrku spadl Bohumilu Možnému kůň i s vozem do zmoly před domem čp. 106 celkem vše bez nehody. Dne 21. dubna 1951 začaly práce na stavbu pomníku RA. Sklep Možných byl zbourán a zasypán. Pomník byl postaven vedle pomníku padlých v 1. světové válce. Pomník zakoupil KNV v ceně 20 000,- Kč. Dne 15. dubna 1951 se konal "pochod míru", kterého se zúčastnilo asi 150 občanů a šlo se směrem do Brodku a Kobeřic. Dne 11. listopadu 1951 byl proveden nábor do Svazu československo-sovětského přátelství. Získáno bylo 94 občanů. Dne 6. prosince 1951 byly promítnuty 3 krátké sovětské filmy.
V roce 1951 se narodilo 11 dětí, zemřelo 5 občanů a bylo 11 svateb.
Poměry politické v obci. Místní organizace KSČ má 45 členů. Z ostatních stran uznána byla jen přihláška československé strany socialistické. Lidová strana přihlášku nepodala a jednání o sloučení strany sociálně demokratické nemělo úspěchu.
Ve škole je 57 žáků, v mateřské škole je 25 dětí. Ředitelem školy je Emanuel Šenkyřík, který má i mnoho jiných funkcí v obci. Učitelkou je Anděla Drašarová, která ač se do veřejné činnosti nijak nezapojila, podnítila na základě sebechvály a podněcování ostatních členů uč. sboru akci proti řediteli školy. V mateřské škole učí učitelka Alžběta Tischerová, která je členkou KSČ a v místní organizaci je zapisovatelkou.
V obci konány plesy. Ples hasičský se vydařil, ale v noci kolen druhé hodiny byl přerušen kvůli opilosti dvou občanů z Brodku.
ČSM uspořádal během roku asi 5 tanečních zábav vždy s velkou účastí asi 200 lidí. Sociální poměry v obci jsou dobré. Všichni mladí pracují. V obci je hodně domácích krejčí. Do zaměstnání dojíždějí pracovat občané i na tři směny a proto autobus ČSAD dojíždí do obce 9x denně.

rok 1952

Ve správě obce došlo ke změně. Dosavadní předseda MNV znechucen napadáním výborem místní organizace KSČ odstoupil. Předcházelo tomu udělení důtky výborem strany. K jejímu vyhlášení před členy MNV nedošlo, neboť členská schůze KSČ usnesení výboru zrušila jako neodůvodněné. Novým předsedou MNV byl zvolen Jan Pazdera. Došlo i ke změnám jak v radě MNV, tak i mezi členy MNV. Odměny funkcionářů MNV:
předseda .......................... 10 000,- Kčs
náměstek předsedy ........ 4 000,- Kčs
Schůze veřejné a schůze rady byly málo navštěvovány jednak občany, ale i samotnými členy MNV. Na vzhledu abce se pracovalo dál, byla dokončena úprava zídky kolem pomníků padlých, některé domky se začaly opravovat, ale pro nedostatek stavebního materiálu nešly práce tak jak by měly. Od 1. ledna 1952 se stal zaměstnancem MNV Antonín Kolařík ze Sněhotic, který byl společným tajemníkem pro obec Ondratice a Sněhotice. Jako uklizečka pracovala Antonie Freharová. Veřejný život v obci byl zajišťován jako doposud, tj. konaly se různé výročí např. oslavy MDŽ, oslavy výročí osvobození apod.
Koncem srpna 1952 byl založen přípravný výbor pro založení JZD v Ondraticích. Složení: předseda Bohumil Frehar st. z čp. 160, místopředseda
Josef Kořínek, členové Anna Dragonovou a Josef Krejčí. Výbor uspořádal dožínky, které byly málo navštíveny.
V roce 1952 se narodilo 13 dětí, zemřelo 11 občanů, svateb bylo 6.
Poměry politické v obci soustředěny byly na činnost místní organizace KSČ. Dne 9. dubna 1952 po schůzi rady MNV za souhlasu výboru strany KSČ (členy výboru byli: Bohumil Frehar ml., místopředseda Karel Crhák, zapisovatelka Alžběta Tischerová, členové Josef Krejčí, František Beneš, Eduard Vystavěl, Jan Pazdera a Josef Kořínek), dále zástupců ONV bylo "likvidováno" zemědělství Bohumila Možného čp. 14, hlavně pro neplnění živočišné výroby.

Poměry kulturní:
školu navštěvuje 55 dětí a mateřskou školu 24 dětí. Školní práce byla narušována "rozháranými" poměry jak v učitelském sboru, tak i jednostrannými zásahy jednotlivců z lidové správy a výboru KSČ. Když po vyšetření poměrů na škole dostala učitelka Drašarová dekret na okres Jeseník, inervenovali J. Dragon a J. Kořínek osobně na ONV, aby zůstala v obci. Když pak jmenovaná v době od 5. dubna 1952 do 25. května 1952 vůbec neučila a po tu dobu vyučoval obě třídy ředitel školy, přesvědčili se jmenovaní o svém omylu. Na uvolněné místo po učitelce Drašarové nastoupil učitel (na zdravotní dovolené) František Růžička, absolvent PU v Olomouci, rodák z Čehovic u Prostějova. Na mateř. škole učí Alžběta Tischerová.
V obci jsou konány plesy, funguje i místní lidová knihovna.
Poměry hospodářské: pozemky po likvidaci zemědělství Bohumila Možného převzal MNV. Přípravný výbor pro založení JZD řídil tehdy žňové práce na polích po B. Možném. Docházelo k hádkám, práce hlavně výmlatové se opožďovaly,hospodářství bylo ztrátové, proto byly pozemky B. Možného dány do "nuceného" nájmu zemědělcům.

Silnice Ondratice - Drysice byla v katastru obce Drysice vyškovským okresem úplně dodělána a zaválena, v katastru obce Ondratice neudělal však okres Prostějov ničeho.
Všechny děti školou povinné jsou každým rokem prohlíženy lékařem , jakož i chrup a to zdarma.

rok 1953

Byl zahájen pátý, poslední rok pětiletky. Rada MNV se schází pravidelně 1x za týden. Na druhé straně však plénum MNV se nesešlo nikdy tak, aby bylo schopno usnášet se. Většina členů MNV nejevila o práci v obci zájem. Byla upravena tzv. točna pro autobusy před Možným čp. 14. Snaha MNV v jednání se zemědělci byla marná, neboť ze strany zemědělců nebyl zájem. Předsedou Svazu československo-sovětského přátelství byl zvolen Jaroslav Dragon.
Dne 5. března 1953 zemřel J.V. Stalin v SSSR. Vyhlášen byl státní smutek. Dne 14. března 1953 zemřel Klement Gottwald, první dělnický česko-slovenský president. Byla provedena smuteční výzdoba v kulturním domě a provedena smuteční tryzna.
Dne 21. března 1953 byl zvolen nový president Československé republiky Antonín Zápotocký. Oslava 1. máje v roce 1953 proběhla v Prostějově a z obce se zúčastnilo asi 100 občanů. Oslava osvobození dne 9. května

1953 proběhla v obci za podpory školní mládeže. Aktivně pracoval SČSP.
V tomto roce se vrací z pohraničí někteří občané obce, kteří tam odešli "osídlovat" hned po roce 1945.
V roce 1953 se narodilo 11 dětí, zemřeli 4 občané, svatby byly 3. 
V politické oblasti vyvíjí činnost místní organizace KŠC. V roce 1953 opět nebylo možné založit místní JZD, neboť se 13ti přihlášenými (z toho byl jen 1 zemědělec) družstvo založit nešlo. Dne 3. března 1953 byl zvolen nový výbor KSČ: předseda František Beneš, místopředseda Eduard Kovařík, členové výboru Josef Krejčí, František Vavrčík, Jan Zemena, Bohumil Frehar st., Eduard Vystavěl, Josef Kořínek a Jan Pazdera.
V oblasti kulturní činnost vyvíjela škola, která se svými žáky vystupovala na různých akcích. Do obce zajíždí i státní kočovní film a jsou promítány různé filmy jak pro dospělé tak i pro děti. Místní lidová knihovna je umístěna v kabinetě ve škole a půjčuje se vždy v zimních měsících.
I nadále byla dosti svízelná situace v zásobování potravinami.

Měnová reforma:
Měnová reforma byla vyhlášena v sobotu 30. května 1953. Na 1 osobu mající nárok na potravinové lístky bylo vyměřeno 300,- Kčs starých za 60,- Kčs nových. Ostatní hotové peníze vyměněny v poměru 50 : 1 tj. za 50,- Kčs nová byla 1,- Kčs. U vkladů byl poměr lepší. Prvních 5 000,- Kč v poměru 1 : 5, druhých 5 000,- Kčs v poměru 1 : 6,25, atd. Mnoho dělníků i rolníků přišlo vlastně o úspory. Poškozeni byli skoro všichni pracující. Byli rozhořčeni a reptali i mnozí členové strany. Přesvědčování nepomáhalo. Lístkový systém byl úplně zrušen a vyhlášeny byly nové ceny zboží i potravin.Byly předepisovány vysoké dodávky pro rolníky,mnohdy ani nesplnitelné.

Počasí v tomto roce bylo velmi proměnlivé,např. v jarních měsících bylo velmi sucho, nepršelo. Koncem dubna ba naopak se ochladilo tak, že 6. května 1953 zmrzly zemáky. 9. května 1953 začal dokonce padat sníh.

Ovocné stromy kvetly a pod tíhou sněhu se větve lámaly.

rok 1954

Počátkem roku se vzdává členství v radě MNV Jan Zemena, neboť jako místní tajemník pro obce Kobeřice a Hradčany nemohl tuto funkci vykonávat. V roce 1954 se konaly volby do MNV. Celá obec byla rozdělena do

9ti obvodů a v těchto obvodech kandidovali:
obvod č. 1 .......................Antonín Otevřel, zedník, čp. 48
obvod č. 6 ........................František Vavrčík, dom.krejčí čp. 73
obvod č. 2 ........................Jan Kovařík, rolník, čp. 9
obvod č. 7 ....................... Alois Rudolf, dělník, čp. 32
obvod č. 3 ........................Josef Krejčí, tesař, čp. 77
obvod č. 8 ....................... Josef Pospíšil, rolník, čp. 35
obvod č. 4 ........................Jan Pazdera, závozník, čp. 117
obvod č. 9 ....................... Antonín Kolařík, míst.taj. z čp. 15
obvod č. 5 ........................Jaroslav Kovařík, dom. krejčí čp. 61

předsedou MNV byl zvolen Jan Pazdera čp. 117
tajemníkem byl zvolen Antonín Kolařík
člen rady MNV: Jaroslav Kovařík, čp. 61

Ve volebním ruchu na na úpravy v obci zapomínalo. Cesty v přilehlých ulicích jsou neupravené, na podzim a v zimě velmi zablácené. Občas teče po návsi močůvka. Silnice směrem do Drysic jest nedodělaná. Oslavy různých výročí se konají v obci dále.
Dne 2. října 1954 bylo v obci jmenováno několik pomocníků Státní národní bezpečnosti. Politický život v obci inicioval především místní výbor KSČ.
Kulturní život v obci zajišťovala škola, hasiči a jiné spolky pořádali plesy apod. Školu navštěvuje 57 žáků a do mateřské školy chodí 23 dětí. Školní rok 1954 - 55 učitelka mateřské školy Alžběta Tischerová a učitel školy František Růžička začali jako manželé. Sňatek měli v Brně dne 18.8.1954.
V roce 1954 se narodily 4 děti, zemřelo 9 občanů a bylo 5 svateb.
V poměrech hospodářských došlo ke změnám. Zemědělcům byli sníženy dodávky (obec byla zařazena jako podhorská a tím se i zemědělcům slevilo z dodávek). V obci mají zaměstnání všichni. Staří lidé berou národní důchod, i když před tím nebyli nikdy v zaměstnání.

rok 1955

V tomto roce se hodně pracovalo na vozovce Ondratice - Drysice, vše brigádně. Zúčastňovali se občané v hojném počtu. Největší zásluhy měl místní tajemník Ferdinand Gamberský, který se o vše pečlivě staral. Upravily se i boční vozovky.
V lednu 1955 byla slavnost Dědy mráze, kulturní program zajistila škola a MŠ. Oslavoval se svátek MDČ, konaly se ostatky atd. Bylo upraveno i místní koupaliště. Politické dění v obci zajišťovala místní organizace KSČ. Školu navštěvuje 56 žáků a do mateřské školy chodí 26 dětí. V obci je během roku mnoho různých přednášek pro občany.
V roce 1955 se narodilo 7 dětí, zemřelo 7 občanů a bylo 5 svateb. Tragickou smrtí v tomto roce zemřel František Kovařík, taktorista STS v Prostějově. Smrt našel při orání v Malém Hradisku. Byla to tragédie hlavně pro jeho rodiče, neboť byl to jejich jediný syn.
Životní úroveň občanů stoupá, mnohé domácnosti mají elektrickou pračku, motocykl, kupuje se nový nábytek atd. Mnozí zemědělci mohou dávat svoje výrobky i do státního nákupu a tím se zlepšuje jejich finanční situace.
I v tomto roce byla snaha místní organizace KSČ a založiti v obci místní JZD, ale vše marné. Špatně působila i špatná pracovní morálka družstevníků v sousedním Brodku, kde zhnila všechna posečená otava.
Počasí v tomto roce bylo příznivé. Úroda byla uspokojivá.
Tělovýchovu v obci zajišťovala místní organizace TJ Sokol, kterou vedl Ferdinand Gamberský. V tomto roce, kdy byla 1. celostátní Spartakiáda v Praze, nacvičovali prostná jak ženy, tak i muži. Ženy ale přestaly, neboť nebyla cvičitelka. Muži vytrvali v nácviku a z 22 mužů cvičilo jich 9 v Pra-
ze. Byl to velký úspěch na tak malou organizaci v obci.

Požár v obci:
Dne 30. dubna 1954 vyhořelo obytné i hospodářské stavení u Aloise Vystavěla čp. 152. Příčina ohně se nezjistila, neb většina občanů byla ten den na pohřbu Antonína Langra. Škoda byla kryta pojištěním.
Dne 26. září 1955 zemřel v Moravské Ostravě, čestný občan obce, první kronikář, řídící učitel ve výslužbě pan Leopold Skála. V obci Ondratice působil 24 roků. Pochován jest v Ústředním hřbitově v Brně.

rok 1956

V tomto roce pracovala místní samospráva ve stejném složení jako v roce před tím. Na veřejných schůzích se projednávala hlavně kanalizace v obci. Projekt na kanalizaci provedl místní občan stavební technik Václav Moudrý. Zakoupen byl i materiál. S pracemi se začalo až pozdě na podzim roku 1956. Ale práce byly přerušeny,neboť nebylo možno sehnat roury. O práci na pročištění potoka po dědinou nejevil nikdo zájem. Až občan Josef Kořínek z čp. 153 začal práci vykonávat.
Veřejný a kulturní život byl běžně zajišťován, hasiči pořádali ples a ostatky, SČSP uspořádal vinobraní. Oslavy různých výročí se v obci konaly již tradičně. V obci působí jen jedna politická strana a to KSČ, ostatní strany národní fronty nemají místní organizaci. Na výroční schůzi místní organizace KSČ dne 29. ledna 1956 je nově zvolen tento výbor: předseda Jan Zemena čp. 64, jednatel Ferdinand Gamberský čp. 15, pokladník Josef Kořínek čp. 153, členové: Josef Lužný čp. 63, František Vavrčík, Jan Pazdera a Josef Krejčí.
Do školy chodí 46 žáků, do mateřské školy je zapsáno 32 dětí.
Vlastní kino má obec od prosince roku 1956, kdy byl za podpory jednoty SOKOL, ČSM a SČSP zakoupen nový promítací aparát. Peníze, které uvedené spolky půjčily na tento nákup, budou jim z výnosu promítání filmů postupně vráceny a přístroj bude v majetku MNV. Od 13. ledna 1956 se pravidelně promítaly filmy 1x za týden pro mládež a večer pro dospělé.
V roce 1956 se narodilo 7 dětí, zemřel 1 občan, svateb bylo 9. Hospodářské poměry se opět zlepšily, došlo ke snížení cen spotřebního zboží. I hospodaření obce se zlepšilo. Na kanalizaci ONV přidělil obci 30 000,- Kčs a na opravu školy 11 000,- Kčs. Počasí všelijaké, v únoru klesly teploty až na - 28 st. C, i v březnu mrzlo, pomrzly ovocné stromy, ořechy,meruňky. Léto bylo velmi suché.
Život spolkový zajišťovali ponejvíce místní "požárníci". Co se týká tzv. socializace zemědělství, tak tato nepokročila dopředu.

rok 1957

Tento rok byl pro obec velmi činorodý, neboť to byl rok voleb do MNV a rok založení místního JZD. Byly zahájeny přípravy na volby. Bylo ustanoveno 12 volebních obvodů v obci. MNV měl být tedy 12ti členný.


Za člena do MNV kandiduje Ferdinand Gamberský za okrsek Ondratice, Sněhotice a polovina Otaslavic. Volby se konaly jeden den a to 19. května 1957. V obci bylo zapsáno 407 voličů, k volbám se dostavilo 404 voličů a odevzdáno bylo 399 platných lístků.
Volba předsedy, tajemníka a členů Rady MNV:
Ustavující schůze se konala dne 31. května 1957. Josef Kořínek navrhl dosavadního předsedu na funkci předsedy MNV Jana Pazderu. Miroslav Frehar navrhl na předsedu MNV Jana Zemenu. Pro Jana Pazderu hlasovalo 5 členů, 6 se zdrželo hlasování. Jelikož nebylo dosaženo nadpoloviční většiny hlasů, hlasováno bylo o druhém návrhu. Pro Jana Zemenu hlasovalo 5 členů a 5 členů se zdrželo hlasování. Ani zde nebylo dosaženo nadpoloviční většiny hlasů. Volba se opakovala, ani při druhém hlasování nedostal nikdo z navržených nadpoloviční většinu hlasů. Jaroslav Kovařík navrhl na předsedu MNV Miroslava Frehara. Ferdinand Gamberský zase navrhl Josefa Krejčího. Při hlasování bylo pro Miroslava Frehara 6 členů, proti byli 3 členové a 2 se zdrželi hlasování. Pro Josefa Krejčího bylo 5 hlasů, 6 nehlasovalo. Opět nebylo dosaženo výsledku. Ani po půlhodinové poradě nově zvolených členů MNV nebylo dosaženo dohody, proto volba byla odložena na neurčito. Pokračováno bylo až 4. června 1957. Bylo přítomno 11 členů MNV. Člen Josef Pospíšil z čp. 35 byl omluven. Byli přítomni i zástupci ONV. Josef Kořínek navrhuje na předsedu MNV dosavadního předsedu Jana Pazderu. Jiných návrhů nebylo. Pro Jana Pazderu hlasovalo 6 členů, 5 se zdrželo hlasování. Zvolen tedy předsedou byl Jan Pazdera většinou 6ti hlasy z jedenácti. Za tajemníka byl Janem Zemenou navržen Ferdinand Gamberský. Zvolen 10ti hlasy. Za členy Rady MNV byli zvoleni: Miroslav Frehar, Josef Krejčí a Josef Pospíšil, který se dostavil do schůze po provedené volbě. Do zbytku schůze bylo tedy přítomno všech 12 členů MNV. Byla zvolena komise zemědělská, komise péče o pracující, finanční a rozpočtová, pro výstavbu.

Kanalizační práce v tomto roce moc nepokročily. Výkopové práce provedeny jen po dům čp. 39. Oprava polních cest proplácena byla z rozpočtu ONV. Prováděla ji Ludmila Pazderová za průměrnou měsíční mzdu 300,- Kčs. Potok pod dědinou byl vyčištěn Josefem Kořínkem a Janem Pazderou za celkovou odměnu 2 400,- Kčs.
V první polovině roku 1957 byl veřejný život čilý. V druhé polovině, kdy začala agitace dvojic s přesvědčováním zemědělců ke vstupu do družstva, veřejný život ochabl. Ba bylo mnoho hádek, rozporů i vyhrůžek. V lednu pořádali požárníci ples, maškarní ples pořádal Sokol. Konaly se různé oslavy výročí, tak jak v předchozích letech. Školní děti jezdily vždy koncem školního roku na výlety.

V listopadu 1957 zemřel president republiky Antonín Zápotocký. V obci se konala smuteční tryzna. Dne 19. listopadu 1957 byl zvolen nový president Československé republiky Antonín Novotný.

• Do školy chodilo 41 žáků, do mateřské školy chodí 27 žáků. Je založena Pionýrská organizace, vedoucím je Josef Vrána, student Pedagogické školy. Konají se opět různé přednášky. Hrají se divadla. V místním kina se promítají různé filmy. Promítalo se pravidelně v sobotu a v neděli. O provoz kina se starají František Růžička, učitel, Ferdinand Gamberský a František Langr. Čistý výtěžek za rok činí 4 100,- Kčs.
• Činnost vyvíjí i Místní lidová knihovna, půjčují se knihy. Nové knihy přiděluje Okresní knihovna Prostějov.
• Politický život v obci zajišťuje místní organizace KSČ. Schůze se konají 2x za měsíc. Ve volbách do MNV došlo k nekázni některých členů KSČ. Výbor místní organizace navrhl za předsedu MNV Jana Zemenu. Členská schůze však odhlasovala většinou hlasů za předsedu MNV Jana Pazderu. V ustavující schůzi při volbě předsedy MNV Jan Zemena a Josef Lužný nevolili Jana Pazderu a neřídili se tedy usnesením členské schůze KSČ. Tím znemožnili volbu vůbec a proto se musela volba předsedy MNV konat znovu. Proto byli za stranickou nekázeň potrestáni druhým stupněm stranického trestu, tj. stranickou důtkou. Jan Zemena byl odvolán z funkce předsedy místní organizace KSČ. Novým předsedou KSČ byl zvolen Josef Krejčí.
• Činnost místní organizace KSČ se zaměřila na úsilí založiti v obci JZD. Do obce byla vyslána agitační skupina ONV a společným úsilím s místní organizací KSČ došlo tedy k založení místního JZD v obci.


ZALOŽENÍ JEDNOTNÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA V ONDRATICÍCH

Houževnatá práce agitačního výboru z ONV byla po dvouměsíčním houževnatém přesvědčování místních zemědělců korunována úspěchem. Členům agitačního výboru pomáhali i členové rady MNV a členové výboru KSČ. Tak došlo dne jedenáctého září l957 v 8 hodin večer v pohostinství Jednoty k 1. ustavující schůzi JZD v Ondraticích. Přítomno bylo 35 dosud přihlášených členů a četní hosté.
Volba předsedy JZD
Navržen byl Jan Kovařík, rolník z čp. 9 a byl všemi hlasy zvolen. Do představenstva JZD byli zvoleni:
Místopředseda ………….. Josef Kovařík ml. čp. 37
Členové: Josef Dostál čp. 74, Antonín Kořínek čp. 8, Aloisie Začalová čp. 17, Františka Lakomá čp. 126, Aloisie Kořínková čp. (není uvedeno)
Členové revizní komise: Anna Dragonová, Theodor Kvapil a Jan Frys čp. 13 
Bylo ustaveno a schváleno JZD III. Typu od 1. ledna l958. K 31. 12. 1957 jsou tito členové JZD:

1. Benešová Jitka čp. 52 3O roků 19. Kovaříková Pavla čp. 37 50 roků 2. Bednářová Marie čp. 132 46 roků 20. Kovaříková Krist. Čp. 120 49 roků
3. Cesarová Anna čp. 5 64 roků 21. Kovařík Jan čp. 9 37 roků
4. Cesar Richard čp. 5 66 roků 22. Kovaříková Anežka čp. 9 38 roků
5. Cesarová Jiřina čp. 5 34 roků 23. Kořínek Josef čp. 153 44 roků
6. Dostál Josef čp. 74 32 roků 24. Kořínková Aloisie čp. 153 46 roků
7. Dostálová Olga čp. 74 27 roků 25. Kořínek Antonín čp. 8 56 roků
8. Freharová Antonie č 160 54 roků 26 Kořínková Marie čp. 8 53 roků
9. Dragonová Anna čp. 94 56 roků 27. Kořínek Frant. Čp. 130 48 roků
10 Frys Rudolf, čp. 3 47 roků 28. Kořínková Anna,č. 130 46 roků
11 Frys Stanislav č. 13 58 roků 29. Kvapilová Marie čp. 40 47 roků
12 Frysová Ludmila č. l3 48 roků 30. Kvapil Theodor čp. 40 50 roků
13 Frys Jan čp. 13 26 roků 31. Kovaříková Vlasta č. 61 4O roků
14 Gamberská Anna č. 1 30 roků 32 Krejčí Hedvika čp. 77 52 roků
15 Gamberský Ferd. Č. 1 36 roků 33. Loníček František č. 72 59 roků
16 Hýblová Marie čp. 15 48 roků 34. Loníček František č. 72 36 roků
17 Kovařík Josef čp. 37 30 roků 35. Loníčková Jarka č. 72 31 roků
18 Kovařík Josef čp. 37 61 roků 36. Loučková Anna čp. 17 48 roků
37 Lakomá Frant. Č. 126 47 roků 46. Pazderová Ludmila č. 117 56 roků
38 Matoušková Frant. Č. 98 48 roků 47. Rumpelová Božena č. 92 43 roků
39 Nikodýmová Frant. č.10 61 roků 48. Románková Marie č. 45 53 roků
40 Nikodým Alois čp. 10 42 roků 49. Šenkyříková Oldř. Č. 115 54 roků
41 Nikodýmová Bohumila 38 roků 50. Šrám Eduard čp. 17 67 roků
42 Orálek František čp. 7 77 roků 51. Vozihnoj Vincenc čp. 114 34 roků
43 Orálková Anna čp. 7 61 roků 52. Vystavělová Frant. č. 152 37 roků
44 Orálek Josef čp. 7 21 roků 53. Začalová Aloisie čp. 17 53 roků
45 Pospíšilová Anna č. 107 45 roků 54. Kovařík Bohumil č. 120 49 roků


Výměra zemědělské půdy družstva činila 163 ha 46 arů. Po hospodářsko-technické úpravě pozemků se započalo se setím. Založením družstva narušilo se značně sousedské soužití v obci. Nedružstevníci napadali družstevníky a docházelo často k hádkám a rozepřím, které pak byly urovnávány i radou MNV. Postupem doby však se poměry opět uklidnily, neb většina dosud soukromě hospodařících zemědělců nabývala přesvědčení, že i pro ně bude v družstvu místo, až se konečně rozhodnou pro společné hospodaření ve velkém.