Obec Ondratice
Obec Ondratice
Obec Ondratice
Ondratice

Obecní úřad Ondratice

+420 582 370 228

ou@ondratice.cz

Úřední hodiny:
Po: 08:00-12:00, 13:00-16:00
St:  08:00-12:00, 13:00-16:00
          Individuálně po telefonické dohodě.

Hospodářské poměry za války a okupace

Již dlouho před válkou byly v Německu zvláštní hospodářské poměry. Vše se vynakládalo na vojsko a jeho výzbroj. Němci se připravovali na válku. Šetřili na všem co se dalo, před válkou byl tam zaveden lístkový přídělový systém. Před cizinou se vymlouvali na to, že země jest přelidněna a že Německo musí nutně míti své "kolonie", kam by se umístil přebytek obyvatelstva. Mnozí zahraniční politici jim uvěřili a v prvních letech je i podporovali. Němci potom přišli do Čech a na Moravu do poměrů přímo pohádkových. Našli u nás dobře zásobené obchody zbožím, které v Německu dávno už nebylo.Koupili tady vše velmi levně neboť poměr marky ke koruně byl 1 : 10 tento poměr musel býti zachován,ač nákupní cena marky v Německu rovnala se naší 1 koruně. Za několik měsíců bylo poznat u nás jak je na tom hospodářství špatně. Proto byl zaveden lístkový příděl na potraviny. Bylo to důmyslné zařízení dávající každému díl, který na něho připadl bez ohledu zda mu to stačí či ne. Spotřebitelé byli rozděleni na samozásobitele a nesamozásobitele. Např. dávky pro samozásobitele činily na osobu a přídělové období 13 kg chlebového obilí, 800 gr. masa a tuku na osobu a týden a půl litru mléka na osobu a den. Dodal-li samozásobitel mlékem nejméně 10 litrů mléka na osobu a období, pak dostal z mlékárny příděl másla. Nesamozásobitelé dostávali např. tyto dávky (na 4 týdny):

 

  cukr maso sádlo máslo mléko
děti do 6ti let 1.20kg 50 dkg   0,50 0, 5 litru
děti do 14ti let 1.20kg 95 dkg   0,28 0,25 litru
mládež do 18ti let 1.20kg 95 dkg   0,28 1/8 litru
dospělí od 18ti let 1.20kg 75 dkg 80 gr 0,14 1/16 litru

 

a další potraviny byly na lístky např. 10 dkg kávy na osobu, kvasnice, cukroví /to jen někdy a hlavně pro děti/, petrolej atd. Příděly obcím dával okresní úřad a později bujel černý obchod. Proto byly zavedeny tzv. sběrny potravin a odkud se přidělovalo. Veškeré přestupky a neplnění dodávek bylo přísně trestáno. V naší obci např. byl potrestán a vězněn 18 měsíců místní řezník Jakub Lakomý za to, že porážel načerno dobytek.

Koncem války byl potrestán i občan František Kořínek, který prodal švagrovi 1 q chlebového obilí. (čísla popisná uvedených nejsou v kronice zapsána). Přesto to nebylo tak až moc zlé, neboť pro odlehlost naší obce od hlavních silničních tepen byla obec mnohdy ušetřena návštěv německého četnictva. Ale našli se mezi místním obyvatelstvem i "udavači". Dobový záznam uvádí: Jen nějaký jednotlivec podával občas zprávy úřadu práce do Vyškova na chlapce a děvčata, že dosud nejsou nasazeni do Říše. Zjištěn však dotyčný nebyl. Dva dopisy z obce, adresované gestapu, byly na poštovním úřadě v Brodku poštmistrem Františkem Staňkem zadrženy a nedostaly se na místo určení.

Život v obci v době okupace:

rok 1941
Byla velmi tuhá zima. Napadlo i hodně sněhu a občané prohazovali silnici až k Brodku. Pro nedostatek otopu byly prodlouženy i vánoční prázdniny na školách. Od l. května byla zřízena nová funkce na obci a to funkce tajemníka, kterou vykonávat učitel Emanuel Šenkyřík.
Dne 12. dubna byla rozpuštěna TJ Sokol a pozastavena její činnost na příkaz okresního úřadu ve Vyškově. I majetek byl zabaven. Podařilo se zachránit pouze bradla, hrazdu, činky a jeviště v celkové ceně 3.000,- Kč.

O týden později byl rozpuštěn i místní spolek Orel. Nucené byly i sbírky na Německý červený kříž. Židovská otázka v obci nebyla řešena, neboť obyvatelé - židi v obci nebyli. Na podzim byli němci vystěhováni obyvatelé obce Podivice. Několik obyvatel našlo útočiště i v naší obci.

rok 1942
Začátkem roku byla v obci sbírka teplého prádla pro německé vojsko v Rusku, výsledek sbírky nebyl nějak valný a někteří co nedali byli i vyšetřováni německým četnictvem. Museli být dodány i zvony např. v Brodku z kostela, kde zůstal jen umíráček. V naší obci zvon ze zvoničky nemusel být dodán, protože neměl patřičnou váhu. Do Říše museli nastoupit na nucené práce tito mladí lidé z obce:

František Vozihnoj
Eduard Kovařík
Josef Zapletal čp. 119 
František Raška
Jaroslav Steiner
Josef Raška
Raimund Steiner
Jaroslav Orálek
Jan Otevřel
Josef Orálek
Jan Langr
Theodor Cesar

Začátkem války byl nájemcem obecní honitby Rudolf Klimeš z Brodku. Po skončení nájemního období došlo k veřejné dražbě na podzim roku 1942 a nejvyšší podání učinil Antonín Macharáček pošt. úř. z Prostějova, avšak okresní úřad ve Vyškově přiřkl honitbu SSmannovi Rudolfu Böhmovi z Brodku.

rok 1943
Byly velmi zpřísněny kontroly dodávek potravin, drůbeže, masa apod. Zemědělci se všemožně bránili těmto dodávkách. Bylo nařízeno, že muži od 18 do 65 roků a ženy od 18 do 45 roků museli být v pracovní povinnosti tj. museli mít tzv. pracovní knížku. Mnozí byli přidělováni na práce i do jiných obcí. Kontroloval se i počet slepic v každém domě. Občané byli vždy před kontrolou uvědomeni a tak se stalo několikrát, že mnoho slepic se honem dávalo do pytlů a někde hlavně v létě v horku slepice se udusily. Jednoho dne visela mrtvá slepice na stromě u Pustiměře s lístkem na němž bylo napsáno: "Než bych němcům vejce dala, raděj jsem si život vzala"


Obec měla nařízeno dodati do mlýna k Rozkopalům do Otaslavic několik metráků chlebového obilí, tak se mlelo tzv. na černo. Také se prováděly na černo i zabijačky. Kulturní život v době okupace prakticky v obci nebyl. Dne 5. října vypukl oheň na domě čp. 112 u Jana Orálka a na domě čp. 101 u Aloise Zapletala. Příčina byla vyšetřována četnictvem z Vyškova. Alois Zapletal vypovídal velmi zmateně, takže byl vzat do vazby. Poté vzati byli do vyšetřovací vazby i ti co vypovídali a to: Vladimír Kovařík čp. 106, Jan Pazdera čp. 118 a Raimund Matoušek čp. 12. Po 6ti nedělích byli propuštěni.

rok 1944
Počátkem roku byla mírná zima. Dne 5. července se na obloze objevily mohutní stíhací bombardéry letadel Spojenců. Byla to známka, že se blíží konec strašné války. Při přeletu spojeneckých letadel byla celá vesnice vždy na návsi. Všichni pozorovali letící mohutné stroje a radostně mávali, třebas že letadla letěla ve velké výši.
Obecní samospráva v době války: starostou až do l. prosince 1944 byl Antonín Mank rolník z čp. 36 (zvolený volbou v roce 1931) náměstek: František Frys, stolař z čp. 27
Starosta Antonín Mank byl předvolán do Vyškova k okresnímu úřadu a tam donucen podepsat resignaci, přestože obecní zastupitelstvu toto nepřijalo. Když pak starosta Mank trval na své resignaci, jmenoval okresní úřad ve Vyškově nového starostu Františka Loníčka, rolníka z čp. 72
Teprve později bylo zjištěno, že na starostu Antonína Manka bylo učiněno ústní udání, že při domácích zabijačkách zjišťuje menší váhu vepřů a přijímá za to dobrovolnou úplatu. Náměstkem starosty Loníčka byl jmenován Josef Kovařík z čp. 37.
Z podnětu řídícího učitelka Čeňka Blahuška bylo na jaře 1943 započato s pracemi na zřízení koupaliště, které mělo sloužit i jako hasičská nádrž.
Koupaliště bylo otevřeno dne 19.6. 1944 a byl tam upořádán koncert jehož výtěžek 8.405,- Kč byl použit na dokončovací práce na koupališti.


kronika foto

V době válečných let tj. 1941 až 1944 se v obci narodilo celkem 59 dětí a za stejnou dobu zemřelo 52 občanů.

 

 

 

 

Revoluční rok 1945

Blížil se konec války. Počátkem roku byly prodlouženy školní prázdniny kvůli nedostatku otopu ve školách. Vyučovat se začalo až počátkem dubna. V únoru pochodovali směrem na západ ruští zajatci. Objevili se i v Ondraticích, kde jim obyvatelé dávali hlavně jídlo, neboť byli vyhladovělí. Později se ukázalo, že to byli Vlasovci. Již na podzim roku 1944 objevovali se ve zdejších lesích ruští zajatci, uprchlíci ze zajateckých táborů.

Dvě malé skupiny zůstali v okolí až do příchodu Rudé armády. V první skupině byl plukovník Rudé armády Černov. Staral se o ně Josef Steiner z čp. 130 s přispěním občanů. V druhé skupině byl nějaký Pavel s Lídou, kteří utekli z práce v Říši. O tyto pečoval za pomocí občanů Jaroslav Dragon s rodinou. V dubnu roku 1945 se přestalo na zdejší škole vyučovat, škola byla obsazena německými zákopníky, kteří řídili zákopové práce..

Byla nařízena pracovní povinnost všech mužů zdejší obce, jakož i v okolních obcích. V obci byly stavěny 4 zábrany: dole před čp. 156, nahoře před čp. 19, v Chaloupkách u mostu a na Familiích před čp. 72. Jedna skupina kácela potřebné borovice v "Borkách" a rolníci nuceně dřevo přiváželi do obce. S fůrou ovšem často zajeli i domů. Zákopníci dostávali pivo na poukázky. Kdo nepracoval na zákopech pivo nedostal.
Obyvatelé obce činili přípravy k zabezpečení majetku a životů. Potraviny a cenné věci byly zakopány, nebo zazděny. Kopaly se kryty. Největší byl vykopán ve "Zmolce" a v "Mezírkách". Mnoho krytů bylo vykopáno i v zahradách. Fronta se pomalu přibližovala od jihu. Po 20. dubnu došly zprávy o bojích u Slavkova. Začínal postup poražených německých vojsk od Vyškova na západ. V noci z 29. na 30. dubna byla již většina obyvatel v krytech. I obci prošlo několik skupin velmi unavených německých vojáků a žádali velmi slušně o jídlo a za to nabízeli své zbraně. Přespávali většinou ve stodolách.
V pondělí 30. dubna ráno byl bombardován Brodek ruskými letadly. Nad Brodkem spustili bomby jejichž výbuchem zaduněla země. Hned vzplálo několik požárů, 6 brodeckých občanů zahynulo, mezi nimi byl i učitel St. Řezníček, který právě vyšel do dveří svého domu. I na obce Želeč a Drysice byly provedeny nálety.

V naší obci byli všichni občané v krytech. Z obce kvapně ujížděli němečtí zákopníci směrem k Prostějovu. Odvézti je museli Bohumil Možný a Josef Kovařík ml. (z čp. 37). Když Němci je nechtěli propustit zpět, nechali koně a vozy osudu a sami utekli a vrátili se za 3 dny domů. Stanislav Frys jel též, avšak podařilo se mu ujeti. V noci přitáhli do obce Němci s děly a rozestavěli je kolem vesnice. Pro občany to byla silná zkouška nervů. Druhý den započala oboustranná palba /mezi ruskými a německými vojáky/. Všichni se uchýlili do krytů. Byly chladné a deštivé dny. Největší kryty byly ve sklepě ve škole a ve sklepě v čp. 16. V krytech byli občané plných 9 dnů ve špatných hygienických podmínkách. Někteří se chovali velmi statečně, 2x až 3x denně docházeli domů nakrmiti dobytek a donesli i nějaké jídlo. O průběhu bojů dostávali obyvatelé obce jenmálo zpráv.


Dne 2.května večer přišel do sklepa ve škole , kde bylo nejvíce lidí německý poddůstojník s pistolí v ruce a řva, že bude vyvražděna celá obec, pokud někdo vystřelí na německého vojáka. Rozčílen byl tím, že našel u Jaroslava Steinera německý dalekohled.Jmenovaný jej dostal od ruského plukovníka Černova. Vymluvil se však,že jej našel u stohu otýpek za vesnicí. Poté německý voják vybral rukojmí,kteří byli odvedeni do Sněhotic k Šindelářům a potom do pískových lomů u Černých.Byli tito občané:


Pazdera František čp. 51 
Zapletal Miroslav čp. 2
Hýbl František čp. 89 
Ječmínek Jan st.čp. 93
Steiner Jaroslav čp. 130 
Zapletal Alois čp. 101
Kořínek Antonín čp. 8 
Košťálek František čp.50
Otevřel Jan čp. 143 
Pazdera Bedřich čp. 18
Vozihnoj Blažej čp. 114

Dne 3. května vyhořely domky čp.22 Josefa Vystavěla,čp.30 Františka Polácha a čp. 143 Bohumila Otevřela,před tím hořel dům čp.20 Emanuela Smékala,hořeli chlév v domě čp.19 Oldřicha Steinera.Vše vzplálo po zásahu ruskou dělostřelbou. Rovněž 3.května byla zasažena i škola a nešťastnou náhodou při cestě ze sklepa do bytu ve škole byl zabit Theodor Hanzlík,manžel učitelky Hanzlíkové. Střela proletěla oknem na chodbu po níž právě jmenovaný šel. Pochován byl ještě za bojů do hrobu u zvoničky. Raněn střepinou do stehna byl i Jan Orálek z čp.112 , ale pro velký zápach hnisající rány musel být ze sklepa školy odnesen do čp. 115 k léčení. Rabování německých vojáků v obci se stupňovalo. Nepomohl ani zákrok starosty Františka Loníčka u německého důstojníka, který za sliby jež nesplnil dostal vysoké boty a kořalku. Rabování nezabránil a ani rukojmí nepropustil.
Stále byl očekáván příchod Rusů, kteří byli ji ž tehdy v Želči. Večer 4. května bylo možno viděti a slyšeti boje mezi Kobeřicemi, Hradčanami a Dobromilicemi. V sobotu dne 5.května pod výhrůžnou ochranou kulometu umístěného před domem čp. 16 byli všichni muži, jež německé stráže nešly v krytech doma, hnáni s namířenou pistolí do školy. Sklepy ve škole byly nesnesitelně přeplněny, bylo tam až 200 lidí. Dne 7. května byla dělostřeleckým zásahem rozbita studna před obecním hostincem a 1 německý strážný byl těžce raněn. Při posledních bojích v obci byla těžce zraněna Alžběta Kaplánková z čp. 88, kterým podlehla. V noci z 8. na 9. května němečtí vojáci odjeli horním vývozem do Sněhotic a poté do Podivic.
Ráno potom bylo vidět jak od "Holcasů" se blíží k vesnici hloučky ruských vojáků. První rudoarmějec vstoupil do obce po 7 hod. ráno dne 9. května 1945. Vojáci se chovali dobře,ale zprvu obyvatelstvu nedůvěřovali.

Němci, když ustupovali směrem do Podivic ničili za sebou vše jako svoje zbraně, vojenský materiál apod. Zanechali i potraviny a šatstvo. Nenasytní lidé chodili v prvních dnech po válce na "lov" a nanesli si domů všeho možného. Našli se i takoví, kteří tyto věci prodávali. Teprve 10. května se dostali hospodáři domů a do polí a sčítali škody, které byly způsobeny. U Hranic na Hanácké cestě leželo asi 10 mrtvých Němců a 1 Rus. Byli tam na polích i pochováni občany z Drysic. Válečné škody byly nesmírné např. ztráty koní:


Josef Kovařík čp. 37 přišel o 2 čtyřleté koně
Bohumil Možný čp. 14 přišel o 2 tříleté koně
Theodor Kvapil čp. 40 přišel o 2 koně
František Orálek čp. 7 přišel o 1 koně
Jan Bartošek čp. 3 přišel o 1 koně

hovězího dobytka ztraceno 10 kusů, vepřů 39 kusů, též i mnoho drůbeže atd. to vše stačili pobrat Němci. Mnoho rodinných domů, jakož i hospodářských budov bylo poničeno.
Dne 14. května 1945 se konala ustavující schůze místního revolučního národního výboru. Na veřejném shromáždění občanů byla vyslovena důvěra
15ti členům tohoto výboru. Rada revolučního výboru byla:


předseda Jaroslav Dragon
náměstek Eduard Kovařík
jednatel Emanuel Šenkyřík
členové Antonín Dostál a Arnošt Mucha

V té době byly dovoleny jen 4 politické strany sdružené v národní frontě: komunistická, národně socialistická, sociálně demokratická a lidová. Tři první jsou strany socialistické a poslední je nesocialistická. Se socializací a znárodněním velkých podniků však plně souhlasí. Na této schůzi pověřil revoluční národní výbor svého člena Jana Pazderu velitelstvím místní stráže (milice). Za pomoci vysloužilců čs. armády organizovány byly ozbrojené noční hlídky, které i ve dne konaly pochůzkovou službu po katastru obce. Strážnice byla v budce před obecním hostincem. Strážní služba byla konána až do prosince 1945, konali ji muži bez úplaty, takže obecní rozpočet nebyl tím zatížen. Dne 10. června 1945 se konala velká oslava na počest osvobození. Účastnila se celá obec a výtěže z této oslavy ve výši 20.556,- Kč byl použit na opravu zdejší školy.
Koncem června 1945 byl založen Svaz české mládeže. Na přání mládeže byl předsedou zvolen Emanuel Šenkyřík.


Začátkem srpna 1945 byla zvolena místní rolnická komise.
Předsedou byl Josef Hýbl, domácí krejčí z čp. 89
členové: František Matoušek, František Baslík, Eduard Kovářík,Jan Smékal, František Košťálek, Josef Kořínek, František Steiner
za obec: František Loníček a Arnošt Mucha
Komise tato přidělovala žadatelům pozemky v "Sičkách" z konfiskovaného majetku Dr.Gustava Kalnokyho ve výměře 22 ha. Konfiskace provedena dle dekretu Ed. Beneše, prezidenta republiky.


Osídlování pohraničí:
Pohraniční kraje byli osídlovány Čechy z vnitrozemí. Z obce odstěhovali se pro zničené nebo špatné byty tito občané s rodinami:

František Polách z čp. 30 do Linhartic u Mor.Třebové 6 osob
Bohumil Otevřel z čp. 143 do Linhartic u Mor.Třebové 4 osoby
Josef Vystavěl z čp. 22 do Linhartic u Mor.Třebové 5 osob
Antonín Fiala z čp. 138 do Linhartic u Mor.Třebové 6 osob
Antonín Ambroz z čp. 128 do Linhartic u MorTřebové 3 osoby
Blažej Frehar z čp. 123 do Linhartic u Mor.Třebové 5 osob
(pozn. Ant.Ambroz se vrátil v říjnu 1947 zpět)
František Svoboda z čp. 135 do Linhartic u Mor.Třebové 5 osob
František Orálek z čp. 48 do Linhartic u Mor. Třebové 3 osoby
Konrád Zapletal z čp. 126 do Linhartic u Mor.Třebové 4 osoby
Theodor Šén z čp. 2 do Linhartic u Mor.Třebové 4 osoby
Jan Vystavěl z čp. 57 do Linhartic u Mor.Třebové 6 osob
Josef Orálek z čp. 122 do Lihartic u Mor.Třebové 3 osoby
Vladimír Kovařík z čp. 106 do Třebářov u Mor.Třebové 4 osoby
(pozn. Vlad.Kovaříkse vrátil na podzim 1946)
Stanislav Bureš z čp. 149 do Linhartic u Mor.Třebové 3 osoby
Josef Steiner z čp. 130 do Třebářov u Mor.Třebové 5 osob
Bohumil Škňouřil z čp.23 (nájemník) do Boršov u Mor.
Třebové 3 osoby
Stanislav Frehar z čp. 42 do Křivá,okr. Šternberk 2 osoby
Bohumil Frehar z čp. 160 do Tvrdkov, okr.Bruntál 5 osob
František Král z čp. 116 do Ondřejov, okr. Rýmařov 2 osoby
Antonín Krymlák z čp. 125do Ondřejov okr. Rýmařov 3 osoby

V roce 1942 i s přistěhovalci bylo v obci 760 obyvatel, po vystěhování do pohraničí po válce klesl počet obyvatel na 640.
V osvobozené republice byly povoleny jen 4 politické strany. místní organizace těchto stran byly v obci také ustanoveny a to:


Čs. strana lidová předseda Alois Bednář, pekař čp. 132
Čs. strana soc.demokratická předseda Alois Frehar, dom.krejčí čp. 51
Čs.strana komunistická předseda Eduard Kovařík, dom.krejčí čp. 96
Čs. strana národně socialistická předseda Emanuel Šenkyřík, učitel čp. 115

Dne l. září 1945 vzdal se jednatelské funkce MNV učitel Emanuel Šenkyřík a na vlastní žádost odešel do Podivic na nově otevřenou školu, kde byl jmenován řídícím učitelem. K tomu donucen byl jednak okolnostmi, hlavně však jednostranným jednáním MNV. Odměny za výkon této funkce nepřijal, o čemž v zápisech o schůzích MNV není ani zmínky. Jednatelskou funkci převzal pak Josef Pospíšil a Arnošt Mucha.
Nový strážník: Dne 30. prosince 1945 přijat byl nový strážník Čeněk Vozihnoj ml. za měsíční odměnu 450,- Kč. MNV ho přijal zatím na 1 rok na zkoušku. Starého strážníka, otce Čeňka Vozihnoje velmi mrzelo, že po několikaleté službě v obci nebyl do schůze MNV ani zavolán na rozloučenou.

Poznámka kronikářky: na str. 242 a 243 v nejstarší kronice obce jsou i fotografie pořízené v roce 1945 a sice pohled na střední část obce, dále zničené domy v Chaloupkách a zničené německé dělo (některá z modifikací Flaku 88) na poli Raimunda Matouška u "Kříže".


 

kronika foto kronika foto kronika foto

 

 V roce 1945 se narodilo 16 dětí a 13 občanů zemřelo.


rok 1946
Nastaly velké hospodářské a sociální změny. Podniky jež měly více jak 300 zaměstnanců byly znárodněny. Majetek Němců a kolaborantů byl zkonfiskován, velkostatky byly rozparcelované.. Řízené hospodářství z doby války však zůstalo. Stálo bylo vše na "lístky". Šmelinaření a černý obchod vzkvétal dále. Práce fyzické je ale dosti. V obci domácí krejčí šijí převážně kalhoty. V tomto roce se uskutečnily v obci tři plesy a ostatky.
3. února 1946 je zvolen kronikářem obce učitel Čeněk Blahušek, který je současně i knihovníkem. Kronika je však prázdná. Po válce v roce 1946 poprvé dostali právo volit už občané od 18ti let. Dne 26. května 1946 se konaly volby do národního shromáždění. Volili se kandidáti čtyř politických stran. Dle výsledků těchto voleb byla provedena 26. června 1946 rekonstrukce MNV: Čs.strana lidová 7 mandátů, Strana soc. demokratická 4 mandáty, Strana komunistická 2 mandáty a Strana národně socialistická 2 mandáty. Dne 13.7.1946 byla volba předsedy MNV a to tajně. Předsedou byl zvolen 13ti hlasy František Loníček, náměstkem byl zvolen 11ti hlasy Alois Frehar a tři členové rady Alois Bednář, Eduard Kovařík a Alois Hruda.
Pokladníkem zůstal Antonín Dostál, dom.krejčí z čp. 82, který převzal pokladnu od učitele Blahuška hned 31.3.1946. Zásobovací agendu vedl
Rudolf Frys, hostinský, jemuž 14.7.1946 byl pronajat obecní hostinec na dobu 4 roků za roční nájemné 7000,- Kč.


15 června 1946 byli odvezeni poslední chudí, obyvatelé obecního chudobince a to:
Čeněk Vašák a Klement Nikodým do ústavu do Viceměřic
František Pazdera umrzl 22.12.1944 u Otaslavi
Manželé Nikodýmovi a manželé Rosákovi zemřeli také již dříve
Po dlouhé době jest obecní chudobinec prázdný.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23
1
24
25 26 27 28 29 30 31

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
déšť se sněhem 5 °C 0 °C
středa 20. 3. jasno 7/-1 °C
čtvrtek 21. 3. mírné sněžení 5/0 °C
pátek 22. 3. polojasno 6/0 °C

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Rozpočet

Rozpočet

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Pás s logy

DSO OndraticeOlomoucký krajMAS Hanacký Venkov

loga