Přírodní památka KOPANINY
Přírodní památka Kopaniny
Území tvoří mozaika byvalých pastvin, luk, políček a sadů, které jsou rozděleny terasovitými mezemi, dnes z části zarostlými dřevinami.
Součastný stav ja výsledkem tradičního způsobu obhospodařování.
Jedná se o nejjižnější ZCHÚ okresu a má tedy největší polohový potenciál - předpoklady k výskytu náročnějších druhů, které nejsou schopny doputovat severněji.
Výměra: 9,04 ha
Nadmořská výška: 290-376m
Přírodní památka leží v úzkém údolí vyplněném fluviálními písčitohlinitími sedimenty.Na svazích leží typické deluvium a spraše.
Podloží tvoří spodnokarbonské droby.Kolem potoka najdeme fluvizemě, na deluviu kambizemě a na sprašových překryvech s a písky také hnědozemě.
Remízky a křoviny oddělují plochy travinobylinné vegetace svazu Bromion erecti, v níž najdete mj. vřes obecný (Calluna vulgaris), pavinec modrý (Jasione montana), jehlici trnitou (Ononis spinosa),
![]() |
![]() |
![]() |
místy roste bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), chrastavec křovištní(Knautia dryméia), modřenec chocholatý (Muscari comosum), hvězdnice chlumní (Astar amelus), kakost krvavý (Geranium sanguineum) a jetel zlatý (Chrysaspis aurea).
V severovýchodní části rezervace je velmi vitální populace hořce brvitého (Gentianopis cilianta). Zajímavá je přítomnost přesličky největší (Equiserum telmáteia). V křovinách roste vzácnější růže bělokvětá (Rosa albiflora).
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Zvířena
K významným hmyzím druhům mokřadu patří například ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Rozmnožují se tu čolek obecný (Triturus vulgaris), rosnička zelená (Hyla arborea) a skokan hnědý (Rana temporaria).
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Fotografie ze začátku dubna.
Tak tohle je vstup do přírodní památky, který začíná na konci horního hřiště a celkový pohled.
![]() |
![]() |
No a tady je " obrázek" a ta suť kamenů je studánka u " obrázku" a její okolí.
![]() |
![]() |
![]() |
A ještě pár jarních fotografii
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |